Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá, 7-15 hod.)
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  1. Úvod
  2. Blog
  3. Novinky
  4. Jak jsme si je nakonec museli ušít sami aneb doba roušková
06.05.2020
Novinky

Jak jsme si je nakonec museli ušít sami aneb doba roušková

Jak jsme si je nakonec museli vytvořit sami aneb doba roušková

Po dlouhých týdnech si konečně můžeme oddychnout, spíše alegoricky poodhalit roušku a konečně začít normálně dýchat. Užívat si čerstvý a čistější vzduch, lidská duše se po týdny už nemusí vypořádávat se strachy o své blízké, můžeme vidět svět v jeho nejzákladnějších konturách, neohánět se neustále za zisky a konečně pochopit, jak zdejší svět funguje, fungoval a možná poodhalit to, jaký bude jeho další vývoj.

Co nás v krátké době rouškové především zaujalo? Zejména fakt, že všeho přeci bylo dost, každý si mohl dojít pro to, co chtěl, popřípadě nechal si dovést to, co se dalo sehnat někde jinde ještě levněji, a ze dne na den se tento řetězec přetrhal a vše rázem pominulo. Roušek najednou nebylo dost, i když všechny zdroje tvrdily, že jsou, tak fakticky nikde nebyly. Byli jsme prostě oklamáni (systémem, vládou, konzumem – nakonec „Bůh ví čím…“).„Co nyní máme dělat?“ Kladli jsme si tuto otázku a řekli si, že neskloníme ruce do klína a budeme zoufalí z toho, co se s námi stane.

Vždy je lepší něco začít dělat, nežli nedělat vůbec nic. Objevují se nápady, nové myšlenky, ale i obavy z toho, že věci nepůjdou tak, jak si představujeme. Důležité je vždy prostě jenom začít, nebát se neúspěchu, začít prostě pomáhat. Tvořit. To je to, co nás vždy posune někam dál.

Bez špetky zoufalství jsme si tedy zajistili základní střih roušky, vymodelovali jsme základní prototypy a dodali nejbližší rodině. Se vší skromností nám sdělili své připomínky k modelům, a tak jsme je postupně vylepšovali. Co dál? Zajistili jsme základní materiál, snažili jsme ho nakoupit, ale galanterie a velkoobchodní prodejny textilu měli zavřeno nebo měli totálně vyprodáno. Pak jsme pátrali po známých, kteří dodali pár základních prostěradel či jiné látky. Moc jim děkujeme a jsme rádi, že jste touto pomocí také v podstatě něco vytvořili. Vytvořili jste vztah, který chtěl pomoc. Pomoc nám všem.

Ze dne na den jsme začali šít roušky namísto kožené galanterie. Z několika desítek se staly stovky, z několika stovek se nakonec stalo pár tisíců. Byli jsme překvapeni, jak společnost nebyla připravena na tuto situaci, jak se spoléhala na běžné „řetězce“ ať už obchodní, či pomyslné společensko-systémové. Jsme rádi, že jsme mohli svojí kapkou v moři pomoci. Jsme rádi, že jsme mohli něčím přispět, a jsme rádi, že jsme mohli něco tvořit. Jsme rádi, že se společnost semkla a začala tvořit s námi - pro nás všechny. Pomohli jsme si v podstatě všichni sami a pro nás.

Co nyní? Budeme samozřejmě tvořit dál. Vyrábět, modelovat a vymýšlet nové věci. To nás baví nejvíc, například nyní jsme si pro vlastní radost vytvořili batůžek typu Molly, který jsme měli v myšlenkách dlouhou. Byl zpočátku pouze pro naši spotřebu, abychom měli co nosit v městě či v létě po túrách, ale řekli jsme si, proč ho nenabídnout širší veřejnosti. Tak nakonec v poklidu se ze šití roušek se vracíme, co nás velmi baví, k výrobě a tvorbě. Zdá se, že se život vrátí do normálních kolejí. Doufejme.

6. 5. 2020 Jiří Mudra

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli

Copyright Blanka Mudrová, M+M 2014-2020. Všechna práva vyhrazena. Design 3/2019 Jiří Mudra
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.